(RC) Hon

Autor: Andrew Fukuda

Originální název: The Hunt

Knižní série: Hon

Díl: 1.

Žánr: Young Adult, upíři, dystopie, science fiction, paranormal

Datum vydání v USA: 8. května 2012

Nakladatelství: St. Martin's Griffin

Počet stran: 293

Datum vydání u nás: Duben 2014

Nakladatelství: Fragment

Počet stran: 304

Jak zůstat na živu ve světě, kde jsou lidé považováni za pochoutku a všichni touží po jejich krvi? Pravidla jsou jasná: nesmát se, nepotit se, neupozorňovat na sebe. A hlavně – nezamilovat se do jedné z nich! Gen se liší od všech ostatních. Nedokáže běžet rychlostí blesku, sluneční světlo ho nezabije a nemá neukojitelnou touhu po krvi. Není upír, je člověk. Je vybrán, aby se zúčastnil honu na poslední lidi. Jeho pečlivě utajovaný život se hroutí. Skupina bezcitných lovců začíná tušit, že s ním není něco v pořádku. Seznámení s dívkou v něm probudí city, které do té doby neznal. Gen našel něco a někoho, za co má cenu bojovat, a jeho potřeba přežít ve světě plném nemilosrdných dravců je stále silnější...

Je fajn být lahůdkou, kterou chtějí vaši spolužáci sníst

Jak přežít ve světě, kde jste tou nejvytříbenější lahůdkou? Gen to ví. Jeho otec ho totiž učil všem nejdůležitějším pravidlům jak přežít jako glupan ve světě lidí. Jenže zde jsou lidé upíři. Jaká jsou tedy pravidla po přežití? Neukazovat žádné emoce, snažit se upoutávat co nejméně pozornosti, neusnout při vyučování, nepotit se, každý den se pořádně vydrbat ve sprše, ostříhat si nehty, oholit si každý chloupek na těle, pořádně si vyčistit falešné tesáky, ale hlavně, stále zůstat sám sebou. Genovi se všechny pravidla snaží dodržovat co nejlépe. Jak se to ale pro Gena pokazí?

Je vyhlášen Hon. Hon na poslední přeživší glupany, kteří byli pro to speciálně 'pěstováni'. A jako kdyby toho Gen nemusel už tak skrývat moc, tak je vylosován, společně s jeho spolužačkou, jako lovec. Má se tedy podílet na honu, kde je úkolem chytit, zabít a sežrat glupany. Trošku problém... nejenom že mu nedovolí zajít si domu (aby si mohl zabalit a s tím si samozřejmě vzít všechny čistící, leštící a holící potřeby...), ale samozřejmě neumí běhat jak bleskem střelený a rozhodně nechce jíst svůj vlastní druh. Takže co je hlavní úkol pro Gena? Projít 'tréninkem', přežít, zůstat utajený... a hlavně to zajistit tak, aby se neúčastnil honu.

Hon vs. Hunger Games

Do honu jsem šla bez jakýchkoliv očekávání. Anotace doslova křičela Hunger Games a já jsem neočekávala nic jiného, než další chabou napodobeninu. Ano, Hon má určité aspekty podobné jako Hunger Games, ale když porovnáte světy, tak dostáváte úplně jiný příběh, úplně jiný svět a úplně jinou strukturu všeho, Ano, hon obsahuje 'losování' na bázi loterie, trénink a samotný hon, ve kterém jde o zabití, ale přesto jsou knihy tak jiné, že mě přijde směšné je porovnávat.

  

Jiný svět, výborný svět

Andrew Fukuda rozhodně vytvořil svět, který je jiný a odlišný od ostatních dystopických světů. A tím to samozřejmě hodně ovlivňuje i postavy. Pokud očekáváte, že hlavní hrdina bude neskutečně bad-ass, charismatický, plný emocí a tak dále, tak vám můžu říct hned teď, že takového hrdinu rozhodně nedostanete. Přesně naopak, Gen přesně jde s tím, co ho učil jeho otec – nebýt výrazný, být opatrný, ale přesto zůstat sám sebou. Tím pádem získáváte hlavního hrdinu, který je neslaný, ale to je přesně cílem příběhu. Gen po tolika letech ukrývaní a řízení se pravidly, nemůže být nějak... výrazný. Možná se pletu a možná je to pouze tím, že autor neumí napsat výrazného hrdinu, ale já věřím, že to tak není.

Věřím, že může být problém se vcítit do Gena, protože postrádá určitou jiskru, tím pádem to nutí k tomu, aby jste o něho neměli strach. Například, když se dostane do nějaké situace, z které by nemusel vyjít živý a mohl by po něm zůstat jen mastný flek. Styl psaní ale nutí pokračovat v příběhu a vy prostě chcete vědět, co se stane dál. Je vám jedno, jak je hrdina plochý, jak se ostatní postavy chovají jako zvířata (tak samozřejmě, když celou knihu sledujeme bandu upírů, kteří prostě chtějí tu glupaní krvečku.) Na tom stylu, kterým je kniha napsaná, rozhodně něco je.

Co třeba si tak dát... Glupana?

Kniha se může tvářit jako nabitá akcí a v určitých případech to tak je. Přesto čekáte celou knihu na to, o co vlastně v knize jde – a vy to získáte padesát stran před koncem. A ještě jinak. Hon má velice málo kapitol a každá má okolo 50 stran, Jedna kapitola je losovaní, dalších 4-5 je o tréninku a až ta poslední je o Honu samotném. Celkem zklamání, přesto si myslím, že i tak kniha byla naplněná spoustou věcí, které prostě bavili. Má to i svůj osobitý vtip, a to, že je to psáno z mužského pera na tom jde taky poznat. Ne mnoho autorek by se odvážilo jít do detailů spálené upíří kůže, nebo trhání a papání glupanů.

Hodnocení

Hon, je kniha která je rozhodně odlišná od jiných, Možná nesplní vaše očekávání, nedá vám nejzajímavějšího hlavního hrdinu, o kterého by jste se klepali a báli, taky vám nedá ty nejzajímavější hlavní postavy, nabitou romantickou linku a to na co čekáte vám dá 50 stránek před koncem, ale i tak je to výborná kniha s neskutečným potenciálem pro další díly – protože tam, se doopravdy uvidí, jakým spisovatelem je Andrew Fukuda. Já si myslím, že překvapí. A hodně. Proto dávám Honu 5 hvězdiček. Bylo to prostě velmi dobré, já se bavila a neskutečně se těším na pokračování, které vyjde u Fragmentu v říjnu.

Děkuji mnohokrát nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku. Pokud vás kniha Hon zaujala, můžete si ji zakoupit na oficiálních stránkách nakladatelství.