Zobrazují se příspěvky se štítkemYoung Adult. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemYoung Adult. Zobrazit všechny příspěvky

6. srpna 2014

Léto na druhý pokus

Autor: Morgan Matson


Originální název: Second Chance Summer


Žánr: Young Adult, contemporary, romance, realistic fiction, chick lit
Datum vydání v USA: 8. května 2012
Nakladatelství: Simon & Schuster Children's Publishing
Počet stran: 468
Datum vydání u nás: Červenec 2014
Nakladatelství: Cooboo
Počet stran: 400

Poslední léto, které by mělo trvat navěky…

Rodina Taylor Edwardsové nepatří zrovna mezi ty, co drží pohromadě. Pak ale přijde táta s tou hrozivou novinkou, zbývá mu už jen pár týdnů života a přeje si strávit svoje poslední léto s rodinou ve starém letním domě u jezera, kde byli naposledy, když bylo Taylor dvanáct. Nacpaní do domečku, co se najednou zdá mnohem menší a mnohem víc venkovský než kdy dřív, se teď snaží najít cestu jeden k druhému.

Taylor má moc ráda třpytivé jezero a vonící les, večery na pláži… ale před lety tu zklamala nejen svoji nejlepší kamarádku, ale i první lásku, takže vrátit se sem pro ni vůbec není snadné. Teď se to pokouší napravit, neutéct od odpovědnosti a co možná si nejvíc užít tohle léto a poslední dny se svým tátou, které se nenávratně krátí. Každý si ale zaslouží druhý pokus – rodina, kamarádi i láska.

Nová kniha od Morgan Matsonové, autorky Amy a Rogera: Na cestě, vám zase zlomí srdce!
Léto na druhý pokus na: GoodReads; Cooboo
Když je život krutý
Taylor má ve zvyk utíkat před každým problémem. Přesně to udělala před pěti lety, když ještě s rodinou jezdili na na jejich letní chatu a trávili tam celé léto. Taylor léta na chatě milovala, zejména protože mohla trávit čas se svojí nejlepší kamarádkou Lucy. A poté i se svou první láskou – Henrym Crosby. Poté se ale něco pokazilo, Taylor nasedla k otci do auta a přemluvila ho ať se může vrátit s ním do města – pryč od všeho co se stalo. Od té doby se na letní chatu nevrátili. Vždy v tom něco stálo. Sestřin balet, kurzy jejího bratra a ona aby měla taky výmluvu, tak se třeba dala na mořskou biologii. Kterou vlastně až tak moc ráda nemá.

Teď se ale na jejich chatu vrací, společně s celou její rodinou. Není to ale aby si užili krásné léto plné šťastných momentů. Vrací se tam, protože jejich otec chce strávit své poslední chvíle s nimi na oblíbeném místě, kde vždy byli šťastní. Otec Taylor má rakovinu a jeho život se urychleně blíží ke svému konci. Teď se Taylor bude muset vypořádat s otcovou nemocí, její rodinou, její první láskou z toho 'nešťastného' léta a nejlepší kamarádkou, která už vlastně už její nejlepší kamarádkou není.

Krásná, ale smutný letní příběh
Léto na druhý pokus jsem měla v merku už neskutečně dlouho. Vlastně od doby, co vyšlo v USA a já četla několik velice pochvalných recenzí. Ale neustále jsem to oddalovala a oddalovala až jsem to oddálila tak, že Léto na druhý pokus vyšlo u Cooboo. Pak jsem si ho několikrát v angličtině zařadila do svých plánu v angličtině, ale i tak jsem se pár dnů po vydání sebrala, odešla do knihkupectví a koupila si ji. Tak dobré rozhodnutí jsem už pěkně dlouho neudělala.

Morgan Matson má velice krásný, čtivý styl psaní, při kterém jen otáčíte jednu stránku za druhou a za pár hodin máte knihu sluplou -i když má něco přes 400 stran. Samozřejmě to není jenom stylem psaní, ale také dobře provedeným překladem a zejména – neskutečným příběhem, který vás rozhodně klidnými nenechá. Ať máte srdce ledové jak jen chcete.

Když se rodina semkne
Taylor je typ hrdinky, který většinou moc ráda nemám. Už jen to, že má v povaze utíkat před sebemenším problémem mě neskutečně irituje a já jsem měla chuť ji na začátku několikrát dát pár facek. Poté s průběhem příběhu jsem se ale vžila do toho všeho a zejména do Taylor. I když jsem stále někdy nechápala její chování, chápala jsem, že si prochází opravdu něčím hrozným a přesto se tak nějak držela.

Nejvíc mě na příběhu nadchlo, že i když Taylor svoji rodinu popisuje jako rodinu, která při sobě moc nedrží, tak jsem cítila pravý opak. Díky té strašné události, co postihla jejího otce, se jako rodina dali doopravdy dohromady a zažili i v tom smutném období nějaké krásné okamžiky a užili si léto jak jen to bylo možné. Léto je víc jak než jen oddechové, letní čtení se typickou zápletkou – naštvaná kamarádka, ztracená láska. Tohle bylo spíš opravdu hodně postranní, protože ta hlavní dějová linka byla až moc silná na to, aby ji překrylo něco takového.  

I já jsem brečící želva
Očekávejte krásný, letní příběh, který bude opravdu hodně bavit, ale rozhodně neočekávejte něco, po čem se budete cítit rozehřátě jak sluníčko když dočtete. Protože to se rozhodně nestane. Léto na druhý pokus má hořký konec, který málokteré oko nechá suché. Ano, i já jsem na konci brečela jak želva a já rozhodně nejsem ten typ člověka co brečí nad knihami.  

Hodnocení
Není to perfektní kniha, je hodně protahovaná skákáním do minulosti. Kdyby byla možná o 50-100 stránek kratší, byla by ještě lepší. Přesto jsem ráda, že byla kniha dlouhá tak jak byla, protože já jsem v žádném případě nechtěla, aby konec přišel. Taylor není nejlepší hrdinka, přesto jsem si ji oblíbila. Rodina Taylor není perfektní, přesto ji nelze nemilovat. Toto a mnoho dalších důvodů mě vede k ohodnocení knihy 5 hvězdičkami. Tak vyždímaná po knize jsem už sakra dlouho nebyla a já knihu doporučuji naprosto všem. Nezáleží kolik vám je let, jakého jste pohlaví a tak dále, Léto na druhý pokus je vhodný pro všechny a každý si v tom najde něco svého. A já si teď jdu sehnat Amy & Roger: Na cestě.
Tato recenze je součástí prázdninového projektu Summer with Contemporary.

31. července 2014

This is What Happy Looks Like

Autor: Jennifer E. Smith



Žánr: Young Adult, Cotemporary, Romance, Realistic fiction, Chick lit
Datum vydání v USA: 2. dubna 2013
Nakladatelství: Headline
Počet stran: 416
Datum vydání u nás: neplánuje se
This is What Happy Looks like na: GoodReads; BookDepository
Jennifer E. Smith: Oficiální stránka; Goodreads; Twitter
E-mail o prasátku
Jak by jste zareagovali, kdyby vám někdo, koho vůbec neznáte omylem poslal e-mail o svém domácím mazlíčkovi – praseti? Odepsali by jste? Nebo by jste to nechali jen tak být? Takhle se potkají Ellie O'Neil a Graham Larkin. Oba si okamžitě padnout do noty a začnou si navzájem vyměňovat e-maily o všem možném i nemnožném. Je v tom ale háček, tak jak to většinou u knih bývá. Graham je filmový herec, po kterém touží každá dospívající dívka a Ellie o tom samozřejmě neví.

Když Graham zjistí, že Ellie pochází z přístavního malého městečka plného humrů, který je čistě náhodně perfektní místo pro natáčení jeho nejnovějšího filmu, přemluví tým, aby tam přesunuli natáčení. Graham toto nenaplánoval zejména pro dobro filmu, ale pro jeho vlastní. Moc rád by se setkal s Ellie a jejich vztah přesunul z pouhé online formy, do formy opravdové. Je ale pro filmovou hvězdu jako je Graham možné mít vztah s normální dívkou jako je Ellie, místo své filmové kolegyně? Dokáže se Ellie postavit nebezpečí, které hrozí ze strany novinářů a dá Grahamovi šanci?

Hlavní hrdina celebrita? Uh, prosím, ať to není jak Breathe!
Před nedávnem jsem četla knížku s podobným nápadem jako This is What Happy Looks Like. Ta kniha se jmenovala Breathe a já jsem z ní nebyla ani trošku nadšená, spíš neskutečně vytočená. Proto jsem chvíli přemýšlela nad tím, jestli se po té hrůze vůbec chci pustit to knihy s podobným námětem. Nakonec jsem se ale rozhodla že to aspoň zkusím, otevřela jsem knížku a uviděla ty e-maily, rychle si je přečetla a já to měla v hlavě jasné – rozhodně si to musím přečíst.

Jde vlastně o velice typické letní čtení, které nijak nepřekvapí, ale taky neurazí. Příběh je vyprávěný z pohledů obou hrdinů a já jsem si okamžitě více oblíbila kapitolky z pohledu Grahama a celkově byl mojí oblíbenou postavou knihy. Graham je super hvězda, idol všech náctiletých dívek a to většinou moc nemusím. Přesto ukázal, že je stále normálním člověkem, nesnáší jak jeho práce změnila lidi a jejich chování k němu, ale přesto svoji práci miluje a baví ho a je rozhodnutý, že Ellie ve svém životě chce.
  
Ne každá hlavní hrdinka sedne
Ellie pro mě byl pravý opak Grahama. Příběh z jejího pohledu mě ale strašně nebavil. Chvílemi jsem u toho i usínala a modlila se za to, aby už kapitola skončila a já se mohla znovu začíst do Grahamovi. Ke konci se to už zlepšovalo i z její strany, ale přesto to její pohled měl své mouchy. Ani nevím co mě na ní tak hrozně vadilo. Rozhodně byla nudná a její postoj k věcem a určitým problémům mě hodně frustroval a vadilo mně jak se stavěla k některým věcem. Ellie není ten typ otravné hrdinky, ona je prostě jenom nudná. A to opravdu hodně nudná.

O ostatní postavy jsem se tak nějak nezajímala. Nejlepší kamarádka Ellie, mně nepřišla ani trochu jako nejlepší kamarádka, protože pokud někoho máš opravdu tak moc ráda, tak se nepřestaneš s někým bavit tak jako ona. Její důvod proč se na Ellie naštvala a nechtěla se sní bavit týdny je naprosto směšný a trapný. Holka by si měla dát pár facek, protože takto se ke kamarádkám nechová. Matka Ellie byla typická matka, prostě chtěla to nejlepší pro svoji dceru a chtěla, aby byla šťastná. Z vedlejších postav mně rozhodně přišel nejsympatičtější agent Grahama, byl celkem otravný, ale měl i své dobré okamžiky.  

Humři!
Příběh byl opravdu sladký a jak jsem říkala, rozhodně se hodí na k létu a zabaví vás to na několik hodinek. Nápad rozhodně nepatří k těm nejoriginálnějším. Knihy o super hvězdách a normálních dívkách tu už byly, jsou a budou neustále. Podání příběhu bylo chvílemi opravdu klišé, ale to se od knihy jako This is What Happy Looks Like musí očekávat. Drobnost, která se mi opravdu nejvíce líbila na příběhu jsou ty neustále omývaní humrové. Přišlo mně to opravdu vtipné a dodalo to k tomu přístavnímu městečku fakt šťávu. Naopak jsem byla velice zklamaná, že se v příběhu nevyskytlo prase-mazlíček. Opravdu si autorka myslí, že když narve do anotace něco tak vyjímečného, tak se ta kniha obejde bez jakékoliv scény s prasátkem? Sakra...

Hodnocení
Knihu This is What Happy Looks Like bych doporučila všem, kdo má rád zlaté, lehké letní čtení, které jsou klišeódní, ale přesto potěší. Příběh je napsaný krásným stylem, který se čte sám, a e-maily, které se tam objevují tomu dodávají něco navíc. Kniha dostává ode mě 3 hvězdičky. Není to protože příběh nebyl dobrý, ale pohled Ellie to pro mě opravdu kazil. Pokud nemáte ale náladu číst nějaké fantasy, scifi, histrické a prostě náročné knihy, tak šáhněte po této knize. Jak jsem už řekla, This is What Happy Looks Like neurazí.
Tato recenze je součástí prázdninového projektu Summer with Contemporary.

19. července 2014

To All the Boys I've Loved Before

Autor: Jenny Han


Knižní série: To All the Boys I've Loved Before
Díl: 1.
Žánr: Young Adult, romance, contemporary, chick lit, realistic fiction
Datum vydání v USA: 15. dubna 2014
Nakladatelství: Simon & Schuster Books for Young Readers
Počet stran: 355
Datum vydání u nás: neplánuje se
Tolik lásek, tolik dopisů
Dokážete si představit, že napíšete dopisy všem vaším láskám, schováte si je pod postel a pak zničehonic jsou dopisy fuč? A když říkám fuč, tak fuč u těch adresovaných. Toto je příběh Lary Jean, která nikdy nebyla schopná vyjádřit své city své lásce, proto každému klukovi, do kterého se zamilovala napsala dopis, ve kterém ze sebe dostala úplně všechno. City k danému klukovi, dojmy a názory na jeho chování a podobně. Tyto dopisy uchovávala v krabici na klobouky, kterou měla od své matky. Jednoho dne přijde do svého pokoje, podívá se po krabici a ta je pryč. A dopisy s ní. Ale kdyby aspoň skončily na smetišti... ale to ne, to by přece matka štěstěna nezařídila. Dopisy se dostaly do rukou jejích lásek.

Tvoje láska, sestřina láska
Jednou z jejích lásek byl její nejlepší kamarád Josh. Jenže Josh není pouze její nejlepší kamarád, je také ex-přítelem její sestry Margot, která se s ním rozešla když se stěhovala na univerzitu do Evropy. I po rozchodu s Margot ale Josh nepřestane navštěvovat rodinu Lary Jean. Nejenže skvěle vychází s mladší sestrou Lary Jean a Margot – Kitty, ale také rád tráví čas s jejich otcem. Pak je tu další láska Lary Jean, která pořádně zamíchá kartami – Peter.  
  
Ach ta obálka, ach ten readathon
Na To All the Boys I've Loved Before jsem se nesmírně těšila už od minulé roku, když jsem poprvé spatřila tu nádhernou obálku, která je velice odlišná od jiných obálek a skvěle vystihuje celou knihu. Poté jsem si přečetla anotaci a zjistila jsem, o čem kniha bude. Od té doby jsem se na knihu klepala jak malá holčička. Před nedávnem přišla Ven s projektem, který spolu s Kath vytvořily. A jako první kniha se právě četla To All the Boys I've Loved Before. Tak to jsem si samozřejmě nemohla nechat ujít!

Od Jenny Han jsem již minulý rok četla jednu knihu, proto jsem věděla, že její styl psaní bude pro mě trošku těžší ze začátku. A měla jsem pravdu. Knížka ze začátku byla velice pomalá, moc se nezabývala tím tématem, které nám anotace slibovala a já jsem z toho byla opravdu zklamaná. Poté se ale kniha hezky rozjela a jsem z ní byla více a více nadšená. Knihu bych asi rozdělila díky tomu na 'nudnější část' to je ta první třetina a pak zbylé dvě třetiny na 'žůžo!'. 

Dvě části příběhu
V první části se příběh hodně zaměřoval na všechny tři sestry – Lara Jean, Margot a Kitty a také jejich otce, mrtvou matku a Joshe. Margot je ta, která měla na práci všechno v rodině a domě. Ona byla ta, která dávala pozor, že je vždy navařeno, že Kitty nezmešká nějakou svou akci a podobně. Tím se to samozřejmě hodně projevilo na její povaze a chování. Celkově se chovala velice povýšeně a jako kdyby ona vedla celou rodinu. Kitty byla neskutečné zlatíčko, které prostě nešlo nemilovat. Otec sester byl velice hodný mužský, na kterém šlo poznat, že miluje své dcery nadevše a také svoji mrtvou ženu. Joshe jsem osobně neměla moc ráda, hodně často mě přišlo, že si nebyl úplně jistý co chce a někdy zase pravý opak. Lara Jean jako hlavní hrdinka příběhu mě někdy přišla na méně, než kolik jí bylo. Ale také mě hodně svou asijskou roztomilostí připomínala jednu mou kamarádku.

V druhé části knihy došlo na to, na co jsem tak čekala. Lásky Lary Jean dostanou své dopisy a tím pádem začne ten lehký 'chaos' který byl fakt zábavný. A také přišla na scénu nejlepší postava celého příběhu – Peter. Peter je ten okouzlující, perfektní, arogantní, bohatý kluk, o kterém každá holka ze školy sní. A i on byl jeden z lásek Lary Jean. A podle mě rozhodně tou nejlepší. Peter dodal celé knize pořádně na šmrncu a díky tomu jak bylo okouzlující ho prostě nešlo mít rádo. To co s Larou Jean vymysleli bylo prostě vtipné, výborné, ale taky romantické.  

Hodnocení
To All the Boys I've Loved Before je velice milá, sladká, romantická knížka, která není jen zamilovaná. Hodně se zabývá rodinným kruhem, vztahy, přátelstvími a podobně. Je to bez pochyb výborné čtení na zkrácení letních dní a rozhodně jedna z lepších contemporary knih, která se dá na léto vybrat. Příští rok má vyjít pokračování, na které se strašně těším. Doufám, že bude stejně tak dobré, nebo lepší. Kniha ode mě získává 4 hvězdičky a já ji rozhodně všem doporučuji.  
Tato recenze je součástí prázdninového projektu Summer with Contemporary.

16. července 2014

Breathe

Autor: Abbi Glines


Knižní série: Sea Breeze
Díl: 1.
Žánr: Young Adult, romance, contemporary
Datum vydání v USA: 4. června 2013 (16. května 2011 první vydání)
Nakladatelství: Simon Pulse (Wild Child Publishing první vydání)
Počet stran: 333
Datum vydání u nás: neplánuje se
Práce v domě rokové hvězdy? To je přece sen každé dívky!
Letní práce Sadie White má být na pláži jako plavčice, ale její matka je těhotná a odmítá jít pracovat. Proto Sadie poslechne svoji matku a převezme práci jako uklizečka/pomocná síla v kuchyni a na zahradě v domě milionářů. Později zjišťuje, že ten luxusní dům, v kterém pracuje, patří Jaxovi Stonovi. Rokové hvězdě, která dobývá hudební žebříčky, se skoro každým svým hitem. A samozřejmě je to idol všech dívčích srdcí... až na Sadiino.

Sadii se chová, jako kdyby ji bylo jedno, že pracuje pro sexy rokovou hvězdu. Kdyby podle sebe byla normální (to znamená, kdyby 'nevychovávala' svoji matku), tak by možná i nadšená byla. Jenomže je tu háček. Jaxe Sadii strašně přitahuje a je jí fascinován tak, že začne přemýšlet o tom co kdyby to mezi sebou přece jenom zkusili. Ale také si uvědomuje, že vážný vztah s jeho povoláním nemůže fungovat a taky nechce na konci léta zlomit Sadiino srdce. Odmítá a snaží se proti tomu bojovat, ale city které chová k Sadie jsou silnější.  

Příjemné čtení? Nebo spíše hloupé?
Breathe se snaží tvářit jako roztomilé a příjemné letní čtení, které by mělo zahřát každou dívku u srdce. Proč by taky ne? Která dívka nesní o letním románku s rokovou hvězdou? Problém je ale v tom, že Breathe se opravdu jen přetvařuje. Doopravdy jde o velice směšnou, naivní a hloupou knihu, která může urazit inteligenci kohokoliv, kdo se ji jen dotkne.  
  
Kdyby aspoň uměla dát šanci...
Sadie White je popisována jako hrdinka-chudinka, která se musí starat o svoji matku, která otěhotněla i přes to, že ji Sadie pravidelně kupovala kondomy. Myslí si, že její matka se o ni nestará a že je jí úplně jedno. Ano, ze začátku matka Sadie doopravdy vypadala na mámu, která není zrovna nejlepším rodičem, ale v průběhu knihy ukázala, že Sadie doopravdy miluje a že se o ni stará a myslí to s ní dobře. Bohužel si Sadie myslí, že její zaměstnavatelka v domě Stonových se o ni stará více jak její máma. Kdyby Sadie dala své matce šanci a sama se s ní snažila navázat kontakt, jejich vztah by mohl vypadat jinak.

Samozřejmě dále tu máme další důvod proč je Sadie hrdinka-chudinka. Musí pracovat místo svojí matky, která je v pokročilé fázi těhotenství a kdyby Sadie nepřevzala její práci, tak by neměli na účty, jídlo a potřeby pro miminko, které se má narodit.  

Má vztah s rockovou hvězdou nějakou budoucnost?
Dále tu máme velice kýčovitý vztah mezi Sadie a Jaxem. Jejich vztah mi nedával smysl ani trochu. Párkrát se setkají, jednou ji odveze domů, na cestě se zastaví v obchodě, kde Jaxe pozná malá fanynka. On je na ni milí a Sadie má slzičky v očích a je na pokraji vlastní potřeby o plenku. Jaxe potom několik dni nevidí a setkají se až při večírku , který Jax zorganizoval pro své přátele. Tam samozřejmě někdo na Sadie sáhne, Jax nahodí svoji fasádu velkého ochránce a odvede ji pryč. Tam ji vyzná svoje lásku a to jak by s ní chtěl být, ale nemůže protože by přece vztah s povoláním jako má on nemohl fungovat. A on nechce Sadie zlomit srdce – samozřejmě. I tak, mezi nimi vznikně vztah.

Jediné malé pozitivum na Breathe jsou hlavní postavy, které jsou celkem příjemné a jsou jediným důvodem proč této 9-dílné sérii ještě dám šanci. Druhý díl má být o Marcusovi, kterého se Abbi v knize snažila vnutit mezi Jaxe a Sadie a vytvořit milostný trojúhelník. Marcus byl lehce mimo, ale rozhodně byl nohem sympatičtější jak Sadie s Jaxem dohromady.  

Hodnocení
Breathe ode mě získává to nejnižší možné hodnocení – 1 hvězdičku. Kniha mě neskutečně rozčilovala od začátku do konce a já jsem byla velice blízko k tomu, abych vyhodila čtečku z okna. Tak moc mě hlavní postavy a příběh sám o sobě iritoval.  
Tato recenze je součástí prázdninového projektu Summer with Contemporary.

15. července 2014

(RC) Hon

Autor: Andrew Fukuda


Originální název: The Hunt


Knižní série: Hon
Díl: 1.
Žánr: Young Adult, upíři, dystopie, science fiction, paranormal
Datum vydání v USA: 8. května 2012
Nakladatelství: St. Martin's Griffin
Počet stran: 293
Datum vydání u nás: Duben 2014
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 304

Jak zůstat na živu ve světě, kde jsou lidé považováni za pochoutku a všichni touží po jejich krvi? Pravidla jsou jasná: nesmát se, nepotit se, neupozorňovat na sebe. A hlavně – nezamilovat se do jedné z nich! Gen se liší od všech ostatních. Nedokáže běžet rychlostí blesku, sluneční světlo ho nezabije a nemá neukojitelnou touhu po krvi. Není upír, je člověk. Je vybrán, aby se zúčastnil honu na poslední lidi. Jeho pečlivě utajovaný život se hroutí. Skupina bezcitných lovců začíná tušit, že s ním není něco v pořádku. Seznámení s dívkou v něm probudí city, které do té doby neznal. Gen našel něco a někoho, za co má cenu bojovat, a jeho potřeba přežít ve světě plném nemilosrdných dravců je stále silnější...

Je fajn být lahůdkou, kterou chtějí vaši spolužáci sníst
Jak přežít ve světě, kde jste tou nejvytříbenější lahůdkou? Gen to ví. Jeho otec ho totiž učil všem nejdůležitějším pravidlům jak přežít jako glupan ve světě lidí. Jenže zde jsou lidé upíři. Jaká jsou tedy pravidla po přežití? Neukazovat žádné emoce, snažit se upoutávat co nejméně pozornosti, neusnout při vyučování, nepotit se, každý den se pořádně vydrbat ve sprše, ostříhat si nehty, oholit si každý chloupek na těle, pořádně si vyčistit falešné tesáky, ale hlavně, stále zůstat sám sebou. Genovi se všechny pravidla snaží dodržovat co nejlépe. Jak se to ale pro Gena pokazí?

Je vyhlášen Hon. Hon na poslední přeživší glupany, kteří byli pro to speciálně 'pěstováni'. A jako kdyby toho Gen nemusel už tak skrývat moc, tak je vylosován, společně s jeho spolužačkou, jako lovec. Má se tedy podílet na honu, kde je úkolem chytit, zabít a sežrat glupany. Trošku problém... nejenom že mu nedovolí zajít si domu (aby si mohl zabalit a s tím si samozřejmě vzít všechny čistící, leštící a holící potřeby...), ale samozřejmě neumí běhat jak bleskem střelený a rozhodně nechce jíst svůj vlastní druh. Takže co je hlavní úkol pro Gena? Projít 'tréninkem', přežít, zůstat utajený... a hlavně to zajistit tak, aby se neúčastnil honu.

Hon vs. Hunger Games
Do honu jsem šla bez jakýchkoliv očekávání. Anotace doslova křičela Hunger Games a já jsem neočekávala nic jiného, než další chabou napodobeninu. Ano, Hon má určité aspekty podobné jako Hunger Games, ale když porovnáte světy, tak dostáváte úplně jiný příběh, úplně jiný svět a úplně jinou strukturu všeho, Ano, hon obsahuje 'losování' na bázi loterie, trénink a samotný hon, ve kterém jde o zabití, ale přesto jsou knihy tak jiné, že mě přijde směšné je porovnávat.
  
Jiný svět, výborný svět
Andrew Fukuda rozhodně vytvořil svět, který je jiný a odlišný od ostatních dystopických světů. A tím to samozřejmě hodně ovlivňuje i postavy. Pokud očekáváte, že hlavní hrdina bude neskutečně bad-ass, charismatický, plný emocí a tak dále, tak vám můžu říct hned teď, že takového hrdinu rozhodně nedostanete. Přesně naopak, Gen přesně jde s tím, co ho učil jeho otec – nebýt výrazný, být opatrný, ale přesto zůstat sám sebou. Tím pádem získáváte hlavního hrdinu, který je neslaný, ale to je přesně cílem příběhu. Gen po tolika letech ukrývaní a řízení se pravidly, nemůže být nějak... výrazný. Možná se pletu a možná je to pouze tím, že autor neumí napsat výrazného hrdinu, ale já věřím, že to tak není.

Věřím, že může být problém se vcítit do Gena, protože postrádá určitou jiskru, tím pádem to nutí k tomu, aby jste o něho neměli strach. Například, když se dostane do nějaké situace, z které by nemusel vyjít živý a mohl by po něm zůstat jen mastný flek. Styl psaní ale nutí pokračovat v příběhu a vy prostě chcete vědět, co se stane dál. Je vám jedno, jak je hrdina plochý, jak se ostatní postavy chovají jako zvířata (tak samozřejmě, když celou knihu sledujeme bandu upírů, kteří prostě chtějí tu glupaní krvečku.) Na tom stylu, kterým je kniha napsaná, rozhodně něco je.

Co třeba si tak dát... Glupana?
Kniha se může tvářit jako nabitá akcí a v určitých případech to tak je. Přesto čekáte celou knihu na to, o co vlastně v knize jde – a vy to získáte padesát stran před koncem. A ještě jinak. Hon má velice málo kapitol a každá má okolo 50 stran, Jedna kapitola je losovaní, dalších 4-5 je o tréninku a až ta poslední je o Honu samotném. Celkem zklamání, přesto si myslím, že i tak kniha byla naplněná spoustou věcí, které prostě bavili. Má to i svůj osobitý vtip, a to, že je to psáno z mužského pera na tom jde taky poznat. Ne mnoho autorek by se odvážilo jít do detailů spálené upíří kůže, nebo trhání a papání glupanů.

Hodnocení
Hon, je kniha která je rozhodně odlišná od jiných, Možná nesplní vaše očekávání, nedá vám nejzajímavějšího hlavního hrdinu, o kterého by jste se klepali a báli, taky vám nedá ty nejzajímavější hlavní postavy, nabitou romantickou linku a to na co čekáte vám dá 50 stránek před koncem, ale i tak je to výborná kniha s neskutečným potenciálem pro další díly – protože tam, se doopravdy uvidí, jakým spisovatelem je Andrew Fukuda. Já si myslím, že překvapí. A hodně. Proto dávám Honu 5 hvězdiček. Bylo to prostě velmi dobré, já se bavila a neskutečně se těším na pokračování, které vyjde u Fragmentu v říjnu.
Děkuji mnohokrát nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku. Pokud vás kniha Hon zaujala, můžete si ji zakoupit na oficiálních stránkách nakladatelství.

11. července 2014

(RC) Prokleté Sestry

Autor: L. J. Smith


Originální název: Daughters of Darkness


Knižní série: Říše temnot
Díl: 2.
Žánr: Young Adult, upíři, supernatural, vlkodlaci
Datum vydání v USA: srpen 1996
Nakladatelství: Archway Paperbacks
Počet stran: 238
Datum vydání u nás: 2012
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 248

Tři sestry už nebaví život upírek a rozhodnou se pro útěk. Chtějí žít stejně jako jejich teta a živit se pouze zvířecí krví. Za porušení přísných zákonů je však čeká trest, který chce vykonat jejich bratr Ash. Ve chvíli, kdy se jedna ze sester zamiluje do obyčejného chlapce a Ash do obyčejné dívky, není pro nikoho cesty zpět. Říše temnot má svá pevně stanovená pravidla, a kdo je nedodrží, bude za to pykat. Proč musela zemřít teta upířích sourozenců? Mají šanci odhalit pravdu a zachránit si tak život?

Útěk za pratetičkou
Sestry Jeřabina, Poštolka a Nefrit utečou z ostrovu, který je určen jen a jen pro upíry. Rozhodnou se odjet ke své pratetě do malého městečka, ale když se tam objeví, tak najdou svou tetičku probodnutou kůlem. Za porušení zákonů říše temnot je pronásleduje jejich bratr Ash s Quinnem, který dá Ashovi týden na to, aby patálii svých sester vyřešil, jinak se vrátí a vyřeší to sám.

Taky tady máme sourozence Mary-Lynette a Marka. Mary-Lynette miluje noc. Neskutečna ráda sleduje hvězdy, souhvězdí planety a sní o tom, že jednou objeví něco převratného v tomto oboru. Taky je velkým fanouškem nebojácných žen z detektivních příběhů a proto často přemýšlí nad tím, co by na jejím místě jedna z jejich oblíbených postav udělala. Ráda sní o perfektním muži, dokonce má i jednoho vyhlédnutého. S příchodem sester se ji obrátí život vzhůru nohama. Nejen že začne uplatňovat svoje 'detektivní' schopnosti na to, aby zjistila, co se stalo její oblíbené sousedce, ale také si najde svou spřízněnou duši. A rozhodě není ani trochu podobný jejímu vysněnému princi. Příchod sester změní život i jejímu bratrovi Markovi. Ten se do té doby neskutečně bál jakýchkoliv dívek, ale poté potká jednu ze sester... Nefrit.  

Devadesátky z toho jdou cítit!
Prokleté sestry jsou volným pokračováním prvního dílu Říše temnot – Tajemství upírů. Kniha je psaná stejným stylem, který je velice jednoduchý a příjemný. Taky jde z knihy cítit, že byla originálně napsaná v devadesátých letech a tím pádem to celkově ovlivňuje jak příběh, tak postavy. Rozhodně je to velké plus pro lidi, kteří mají rádi knihy z té doby.  

Spousta postav, ale žádný chaos
V první třetině se pohledy vyprávění střídají velmi často. Pokaždé nakoukneme do hlavy někomu jinému, ale postupem se vyprávění zaměří pouze ze strany Mary-Lynette, což z ní činí bez pochyby hlavní hrdinku příběhu. Jako hlavní hrdinka byl pro mě v určitých chvílích dost otravná, ale přesto ji nemůžu odepřít to, že má kuráž. Její vývoj vztahu s Ashem byl velmi dobrý.

S Ashem jsme se potkali už v prvním díle a už v něm měl zajímavou jiskru. Proto jsem byla velice ráda, že se objevil i v pokračování a i když jsem doufala, že tam bude víc, tak rozhodně nezklamal. Jeho sestry byly svým způsobem taky zajímavé. Nejvíce tím jak každá byla úplně jiná. Mě rozhodně nejzajímavější přišla Poštolka a rozhodně by mě zajímal větší vývoj její postavy. Možná se s ní ještě někdy setkám v dalších dílech.

Kniha přinesla spoustu postav. Každá byla něčím jiná a zajímavá. Vadou tolika postav, bylo, že žádná nedostala nějaký významnější a zajímavější vývoj. Pokud nepočítám Ashe, ale z jeho strany ta změna přišla ze stránky na stránku. Na druhou stranu, v postavách nebyl žádný zmatek, protože jak už jsem řekla, každá byla svým způsobem originální.

Spřízněné duše a výborná detektivní zápletka
L. J. Smith si rozhodně potrpí na "spřízněné duše" ve svých knihách. Jenom v této se objevili dva páry spřízněných duší. To je celkem dost. A neustále opakování a okecávání tohoto tématu se stává po chvilce neskutečně otravný, k tomu to ubírá šťávu z jakéhokoliv vztahu. Jasné, představa toho, že potkáte toho, který vám už při narození byl určen je krásná, ale na příběhu to kazí hodně. Zejména když vývoj postav je nulový, a vytvoření vztahu a citů je ze strany na stranu.

Co se mi líbilo na příběhu nejvíc, byla ta 'detektivní' stránka příběhu. Všichni se snažili vyšetřit vraždu pratetičky Opal a vám jsou servírována spousta možností a podezřelých. Já jsem svého podezřelého měnila každých padesát stran a nakonec jsem i tak byla překvapená! Detektivně je to sice velice jednoduché a rozhodně ne nějak přehnané, přesto to přináší spoustu zábavy při čtení a nedělalo to z knihy předvídatelnou pohádku.
Hodnocení
Tak jako předchozí díl, Prokleté sestry jsou výborným letním čtením na zkrácení dlouhé chvíle. Rozhodně to není špatná kniha, ale taky to není nic přelomového. Proto kniha získává 3 hvězdičky. Já ji rozhodně doporučuji všem, kteří mají nervy na to neustále poslouchat kecy ohledně spřízněných duší, ale také těm, kteří mají rádi knihy, z kterých jsou cítit devadesátá léta.

Děkuji mnohokrát nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku. Pokud vás kniha Prokleté sestry zaujala, můžete si ji zakoupit na oficiálních stránkách nakladatelství.

7. června 2014

The Prince


Autor: Kiera Cass


Knížní série: The Selection
Díl: 0.5
Žánr: Young Adult, Romance, Post Apocalyptic, Dystopia
Datum vydání v USA: 5. května 2013
Nakladatelství: HarperTeen
Počet stran: 64
Datum vydání u nás: Nevyšlo
Před tím než The Selection začalo a před tím, než Aspen zlomil srdce Ameriky tu byla další dívka v Maxonově životě. Francouzská princezna a dlouholetá a jediná kamarádka Maxona. Z jedné strany to bylo pouze kamarádské, z druhé strany to bylo něco víc...

Novela o princi Maxonovi začíná chvíli před začátkem děje hlavní knihy. Nejenomže nakoukneme do Maxonovi hlavy a zjistíme jak se před začátkem The Selection cítil, ale také zjistíme jak jeho život pracuje. A taky to, že před 35 dívkami tu byla i jiná mladá dáma, která měla na Maxona zálusk. Můžu říct, že první polovina novely se točí okolo děje před The Selection a druhá polovina nás naopak nechá nakouknot do toho jak první kniha začala, když se dívky nastěhovaly do paláce.

The Prince ukazuje, že Maxon je doopravy usedlí, lehce nudný, ale přesto má to svoje princovské kouzlo. Přečíst si první setkání s Americou z jeho pohledu bylo mnohem zajímavější než z pohledu Ameriky. Zajímalo vás co si při tom setkání Maxon říkal? Jak se cítil? Pak vám určitě tuto novelku doporučuji, i když je to jednohubka na půl hodinky a vlastně je to pouze omílání toho, co se už objevilo v prvním díle.

3. června 2014

The Selection


Autor: Kiera Cass


Knížní série: The Selection
Díl: 1
Žánr: Young Adult, Romance, Post Apocalyptic, Dystopia
Datum vydání v USA: 26. března 2013
Nakladatelství: HarperTeen
Počet stran: 327
Datum vydání u nás: ----
The Selection je noční můrou pro Americu Singer. Nejenomže ji do toho nutí její vlastní matka, ale také se nehodlá vzdát své lásky k Aspenovi, chlapcovi z nižší kasty. Aspen ji ale sám popohání k přihlášení, protože nechce aby ji unikl lepší osud, než ten který by s ním měla. America věří, že je nemožné, aby vytáhli z osudí její jméno a proto poslechne jak svoji matku i Aspena a dobrovolně se přihlásí.

Život 'Mer' se poté obrátí vzhůru nohama. Po srdcervoucím rozchodu s její láskou Aspenem přichází další šok. Byla vylosována v The Selection a tím pádem bude bojovat o srdce korunního prince Maxona. America je rozhodnuta, že v The Selection nehodlá bojovat ani o prince, ani o korunu, ale je si vědoma peněz, které její rodina za její účast získává. Po prvním neočekávaném setkáním s Maxonem to pro Americu nevypadá zrovna nadějně, ale druhý den ho požádá o dohodu. Přátelství za to, že si ji tam nějakou dobu nechá. Ale osud má jiné plány s Mer.

Kiera Cass, která se stala před vydáním této knihy 'senzací' díky jejímu ne zrovna příjemnému chování k čtenářům a bloggerům, napsala knihu připomínající spoustu reality show. Např. Farmář hledá ženu. Místo farmáře tady máme price, místo farmy palác, místo farmářských povinností tu jsou královské povinnosti a samozřejmě o srdce prince nebojuje jen pár dívek, ale rovnou 35.

America je hlavní hrdinkou tohoto příběhu, je napsána tak, aby vypadala tvrdohlavě ale přesto jako vyrovnaná, tvrdá dívka. Bohužel, America je pravý opak a každou kapitolou to ukazovala více a více. Vůbec se nedokáže rozhodnout co vlastně chce a její názory a cíle se mění častěji jak počasí v Londýně. Ale jakou jinou hrdinku by se dalo očekávat od knihy, která nám představuje post apokalyptickou reality show?

Samozřejmě nám tady nechybí ani pořádně přeslazený milostný trojúhelník, v němž máme chudého chlapce Aspena, který byl první láskou Ameriky a pak tu máme prince Maxona, kterého America prně vůbec nechce, ale poté si začíná uvědomovat pravý opak. Aspen je velice otravná postava, která si žádala o facku v každé jeho scéně. Maxon na druhou stranu je doslova a do písmene princ s velkým P. To znamená, že ze začátku byl usedlý až nudný, ale postupem začal vykukovávat z ulitky.

Pak je to velké množství vedlejších postav – samozřejmě když jsme v knize kde hlavní hrdinka bojuje o srdce prince společně s dalšími 34 dívkami. Některé z nich jsou milé (Marlee), některé z nich jsou pravý opak (Celeste – která nám předvádí mrchu s velkým M.) Pak je tu služebnictvo, stráže, rodiče Ameriky a Prince Maxona a další spousta postav, které jsou ale zapamatovatelné a je možné je od sebe rozeznat.

Příběh je velice čtivý, i když je kniha plná spoustu otravných postav a klišé, což je hlavním důvodem proč se mě kniha líbila. Je to lehká jednohubka, když nechcete zatěžovat svoji hlavu ničím extrémně složitým. V knize jde zejména o bojování o prince, ale také tam jsou další prvky dystopie – rebelové, systém v kterém The Selection probíhá, kasty a podobně. Ale ani jedna z těchto částí nepřebívá ten hlavní smysl příběhu – a to se mi velice líbí.

The Selection je kniha, kterou jsem si vždy chtěla přečíst, ale taky jsem se ji hodně obávala. Čekala jsem pouze to nejhorší, ale nakonec jsem byla i celkem mile překvapená. V žádném případě to není perfektní kniha, je to plné klišé, otravných postav a momentů, které vás nutí obracet oči, ale přesto mně nějak přirostla k srdci a já si ji užívala od začátku až do konce. Proto ode mě získává 5 hvězdiček, i když je to celkem hodně nadsazené a kniha si také hodnocení dost možná ani nezaslouží.

24. října 2013

Perfect Chemistry


Autor: Simone Elkeles


Žánr: Young Adult, Romance, Contemporary, Chick lit, 
Datum vydání v USA: 23. prosince 2008
Nakladatelství: Walker Books for Young Readers
Počet stran: 357
Datum vydání u nás: Nevyšlo


Knihu Perfect Chemistry jsem si chtěla už přečíst strašně dlouho, ale vždy jsem narazila na recenze, které mě od čtení hodně odradily. Zejména názory na konec knihy (epilog), ale přesto jsem do toho díky Ven šla.

Ocitáme se v Illinois, ve městě, kde vládnou dvě společnosti. Jedna neskutečně bohatá a mocná. Z této společnosti lidí pochází i hlavní hrdinka příběhu – Brittany Ellis. Brittany má prakticky všechno co by si dívka mohla přát. Je královnou místní střední školy, kapitánkou týmu roztleskávaček, nosí drahé oblečení a chodí s kapitánem fotbalového týmu. Její život je prostě perfektní. Tak si to aspoň myslí lidé na její škole, kteří neznají její problémy s rodiči a její postiženou sestrou, kterou miluje nadevše.

Na druhé straně máme chudou část společnosti, mexickou, v které vládnou gangy, strach o svůj vlastní život a životy vašich nejbližších. Z této strany pochází Alex Fuentes. Alex neměl jednoduché dětství, otce mu zastřelili v šesti letech přímo před očima a pak se musel přidat do gangu, aby mohl ochraňovat svoji rodinu. Jeho snem je jít na vysokou školu, ale ví, že je to nemožné.

Je jasné, že tyto dvě společnosti se moc spolu nekamarádí, ale poté, co Brittrany a Alex jsou k sobě přiřazeny v hodinách chemie na projekty, Alex uzavře sázku. Ta sázka zní, že se ji musí dostat do kalhotek do díkuvzdání. Neočekává, ale jak to jeho život může změnit.

Od knihy jsme to popravdě řečeno moc neočekávala. Podle recenzí jsem čekala spíš nějaké průměrné čtení s hodně střeleným epilogem. Když jsem se do toho pustila, tak první věc, která mě na knize zaujala, bylo, jak lehce a rychle se četla. Takže to bylo výborné čtení do hodin a na přestávky.

Brittany byla velice příjemná hrdinka, která mně nijak nelezla na nervy, spíše naopak. Celkem jsem si ji oblíbila, díky jejímu chování a lásce ke své postižené sestře. Za to si zaslouží obrovské plus. Dokázala jsem pochopit, proč se snaží zamaskovat její skutečný život a proč chce/nechce být perfektní.

Pak tu byl Alex. Ten je velice populární u dívčího fan klubu této knihy. Mé srdce si ale nezískal. Sice měl své světlejší a krásné momenty, ale pro mě byl většinu knihy otravný a ta sázka mě hodně štvala, zejména proto jak dlouho ji v knize připomínal. A chvílemi jsme si fakt myslela, že je mu ta sázka důležitější jak city jeho a Brittany.

Jejich příběh a vztah byl celkově velice pěkný a já si knihu opravdu užila. Zápletka byla celkem klišeódní i vztah hlavních hrdinů, ale mělo to určitou jiskru a ta Latino krev tomu dodávala peprnost, která z knihy udělala to co je. To stejné musím říct o tom, jak je kniha napsaná. V knize se vyskytuje hodně španělských slovíček – zejména oslovení nebo nadávek(pokud jsme to pochopila správně) a já si na to ze začátku nemohla zvyknout. A jak jsme už zmínila, kniha je velice dobře napsaná, lehkou angličtinou, která se čte fakt rychle, takže pokud máte volné odpoledne, tak Perfect Chemistry určitě za jedno odpoledne zvládnete přečíst.

A teď přejdeme k tomu konci. Můžu říct, že toto je vlastně asi jediná – OPRAVDU – špatná věc na knize a to je ten epilog. To bylo prostě moc, něco co v té knize mohlo byt vynecháno a možná by někteří lidé, co tuto knihu četli, měli ji i více rádi.

Moc děkuji Ven, že mně ji vybrala na čtení. Takže po dlouhých letech mám tuhle povinnost za sebou a já můžu této knize dát 4 hvězdičky, které si opravdu zaslouží. Teda až na ten příšerný epilog, který se spisovatelka mohla klidně odpustit.

27. srpna 2013

(RC) Proroctví

Autor: Rick Riordan


Originální název: The Lost Hero


Knižní série: Bohové Olympu
Díl: 1.
Žánr: Young Adult, Mythology, Fantasy
Datum vydání v USA: 12. října 2010
Nakladatelství: Hyperion Books for Children
Počet stran: 557
Datum vydání u nás: Březen 2012
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 512
Vítejte zpátky v Táboře polokrevných! Volné pokračování napínavé dobrodružné série Percy Jackson právě začíná!

Do Tábora polokrevných přicházejí noví hrdinové Jason, Piper a Leo. Ale než se stačí pořádně rozkoukat, čeká je nebezpečná výprava, vedená záhadným proroctvím. A podaří se při tom všem vypátrat i Percyho Jacksona, ztraceného hrdinu?

Není tak zlé probudit se v autobuse cestou na školní exkurzi mezi svou dívkou a nejlepším kamarádem. Pořádný malér ale je, když spolužáky nepoznáváš, nevíš ani, kdo jsi sám, a netušíš, jak ses tam vůbec ocitl! A to všechno je jenom začátek, protože na výletě v Grand Canyonu se začnou dít vážně strašlivé věci…
Nový božský příběh přichází!
Vracíme se do Tábora polokrevných! A tentokrát to není s Percym Jacksonem, ale Jasonem, Piper a Leem.

Jason se jednoho dne probudí v autobuse, který míří na školní výlet. V ruce drží ruku své přítelkyně a poblíž je i jeho nejlepší přítel. Problém je, že Jason si neopatuje nic. Nepamatuje si na svoji přítelkyni Piper, na svého nejlepšího přítele Lea, na všechny své ostatní spolužáky a ani na to, kdo je on sám. A potom se stane něco neočekávaného a strašlivého, díky němuž se všichni tři ocitnou v Táboře polokrevných.

I když si Jason na nic nepamatuje, tak stojí před velkou výzvou. Musí vyrazit na výpravu a zachránit Héru, která je držená v pařátech něčeho, co je ještě horší než byli Titáni.

Rick přináší nové hlavní postavy
Rick Riordan se vrací do svého živlu. Zpět k řecké mytologii a táboru polokrevných, což rozhodně muselo nadchnout spoustu fanoušků velice známé a populární série o Percy Jacksonovi. O Percym jsem četla pouze jednu knihu – Zloděj blesku a musím uznat, že byla velice vtipná, ale rozhodně ne to nejlepší co jsem četla. Nakonec jsem šáhla po prvním dílu jeho spin-off série a jsem za to neskutečně ráda.

I když se vracíe do starého prostředí, tak Rick přináší spoustu nového.  Jako první tu zde máme tři nové hlavní postavy příběhu – Jasona, Lea a Pipier. Jason si na nic nepamatuje, nepamatuje si ani na to, kdo on sám je. Proto pozorovat jeho části příběhu je velice napínavé, protože nám pomaličku odkývá jedno tajemství za druhým. Leo je šílenec. Neskutečně vtipný, milý a zlatý. Zamilovala jsem si ho od první kapitoly a okamžitě se stal mojí oblíbenou postavou příběhu. Piper mně ze začátku zrovna dvakrát nesedla, ale postupem jsem si ji také zamilovala. Není to úplně typická ženská postava a to je právě velice dobře.

Další co nám Rick v jeho nové sérii přináší, je zaměření také na římskou mytologii. To se mně opravdu velice líbilo, protože i když se jejich mytologie zdá takměř stejná, tak jsou tam velké rozdíly. Rozhodně bylo velice zajímavé se ponořit do příběhu a vidět ty rozdíly, chování bohů a podobně.

Ne všechno je nové
I když nám toho Rick přináší celkem hodně nového, tak i tak nám přináší staré hrdiny ze svých knih. I když jsem přečetla pouze Zloděje blesků, tak jsem poznala některé postavy – například Annabel.  Na tu přece ani zapomenout nejde, mám pravdu?

Typická akce Riordana
Proroctví je typická kniha od Riordana. Je zde plno akce, hodně mytologie, lítáme z místa na místo a samozřejmě tomu nechybí ani osobitý vtip Ricka, který vždy krásně rozzáří všechny chvíle, i ty, v kterých bychom se smát ani neměli.

Příběh je sice zaměřený na jednu hlavní výpravu, ale to není vše. Objeví se zde další komplikace, vedlejší příběhy, které musí být vyřešeny. Také mnohá tajemství hlavních postav, které přináší ještě více do příběhu. A ne na všechno dostaneme odpověď v tomto díle.

Hodnocení
Z Proroctví jsem neskutečně nadšená, je to jedna z nejlepší knih, které jsem tento rok četla, a tím pádem si rozhodně zaslouží krásných 5 hvězdiček. Já se nemůžu dočkat, až se dostanu k pokračování této výborné série. Díky Proroctví jsem taky dostala chuť znovu zkusit Percyho Jecksona.
Děkuji mnohokrát nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku. Pokud vás kniha Proroctví zaujala, můžete si ji zakoupit na oficiálních stránkách nakladatelství.

6. července 2013

(RC) Setkání s duchem

Autor: Stacey Kade


Originální název: The Ghost and the Goth


Knižní série: Mezi nebem a zemí
Díl: 1.
Žánr: Young Adult, duchové, supernatural
Datum vydání v USA: 29. června 2010
Nakladatelství: Hyperion Book CH
Počet stran: 281
Datum vydání u nás: Březen 2013
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 216
Královna školy a hvězda místních roztleskávaček Alona Dareová je předurčena pro skvělou budoucnost. Její život však končí nečekaně pod koly autobusu. Všichni si myslí, že je navždy pryč, ale... Alona zůstala ve světě živých jako duch. Pouze jediný člověk ji může vnímat - spolužák a totální lúzr Will. Podaří se jim překonat vzájemnou nechuť a pomoct jeden druhému? Proč Alona neodešla skrze jasné světlo do onoho světa?
Autobus, který zničil život královně školy
Když vás srazí autobus přímo před školou, očekáváte, že umřete a přejdete rovnou na druhou stranu. To stejné očekávala královna školy, více kapitánka roztleskávaček, kterou čekala úžasná budoucnost – Alona Dareová. Alona Dareová z nějakého záhadného důvodu nemůže po své smrti přejít na druhou stranu. Stále trčí mezi lidmi, kteří ji nevidí a ani neslyší. Byla svědkem svého posmrtného pohledání, svého pohřbu, truchlení ve škole a také všech těch klepů, které se po její smrti vynořily. A nejenom to. Zjistila, jací její přátelé doopravdy byli a co si o ní mysleli. A to není všechno. Také načapá svoji nejlepší kamarádku, jak se muchluje s jejím klukem. A to teprve umřela! Alona je vytočená, řve na všechny, kteří je nemůžou slyšet. Potom si ale všimne něčeho zvláštního. Ten ghoth kluk, se jí směje. Jak je možné, že si jí směje? Vždyť je mrtvá a nikdo ji nevidí a neslyší… a možná to není tak docela pravda.

Ne všichni ředitelé jsou milý dědouškové
Will Killian není úplně normální kluk. Vidí a slyší duchy a to mu neskutečně komplikuje jeho život. Kvůli všem těm chovům okolo, kteří od něho neustále něco chtějí a na něj mluví je pod neustálým dohledem psychiatra, a také je šikanovaný svým ředitelem školy, který si ho pozve do ředitelny i jenom za kraťoučký pozdní příchod do školy. Dělá mu naschvály, prohledává mu batoh, skříňku a tak dále. A k tomu všemu teď přibude Alona Dareová, která potom co zjistí, že ji vidí a slyší, chce jeho pomoc.

Dvě hlavní postavy, dva pohledy do příběhu
Alona je velice dobrá a vtipná hlavní postava. Výborně sepsaná hrdinka, která perfektně sedne na zbožňovanou královnu školy. Většinou také postavy ráda nemám, protože skoro vždycky jsou to obrovské nány, které se zajímají jenom o to co si dát na sebe, na obličej, anebo o kluky. Alona je vlastně stejná jako všechny rádoby královny škol, které uvidíme ve filmech, s tím rozdílem, že Alona je vtipnější, vyzrálejší a ne vždy si procházela růžovou zahradou. Alonu jsem si díky tomuto postoji a jejímu vtipnému chování velice oblíbila, i když asi nikdy nebude patřit mezi mé nejoblíbenější.

Will Killian je pravý opak Alony. Přišel mi nezáživný, většinu času nudný a jeho pohledy do příběhu jsem si neužívala tak moc, jako ty Alony. Will má opravdu těžký život, nedokážu si představit, že by mě neustále otravovali duchové a něco ode mě chtěli a žvanili na mě non-stop celé dny. Stejně tak bych nevydržela a asi nakopnula ředitele a také jeho psychiatra. A i přesto, že Willův život je v mnoha ohledech těžký, tak pro mě nebyl dostatečně záživný.

Příběh s duchy, ale také bez duchů
Setkání s duchem jsem na začátku tohoto roku četla v angličtině a jsem ráda, že můžu říct, že překlad příběhu nic neubral. Kniha je napsaná velice lehkým a vtipným způsobem a díky tomu ji máte přečtenou i za jedna odpoledne. Příběh sice není nijak úžasný, chvílemi možná i trošku utahaný, ale vždy se tam vyskytne nějaká ta vtipná perlička, která vám čtení osvěží a vám se zase chce pokračovat dál.  

Nemůžu říct, že kniha je špatná, to vůbec ne. Ale já očekávala jak poprvé, tak podruhé něco více. I když jsem příběh znala, tak jsem si ho i tak nedokázala užít více jak poprvé. Hodně to podle mě kazí postava Willa, který mně prostě nesedl. Věřím, že kdyby celá kniha byla z pohledu Alony, tak by byla mnohem lepší a ještě vtipnější než je.

Knihu doporučím hlavně těm, kteří mají rádi paranormální příběhy s troškou americko-středoškolského kouzla. Jak jsem řekla, Alona je prostě ten typ královny školy, který se normálně objevuje v amerických filmech ze střední školy, proto je celkem zajímavé vidět, jak taká holka přemýšlí po své smrti. A jestli se díky té smrti dokáže změnit.

Hodnocení
Setkání s duchem si pro ode mě odnáší 3 hvězdičky. A i když nepatří mezi mé nejoblíbenější kousky, tak si moc ráda přečtu pokračování, abych se dozvěděla, jak příběh bude pokračovat a jestli vznikne mezi Alonou a Willem něco více, než v prvním díle. K tomu jsem slyšela, že pokračování má být mnohem strašidelnější než první díl, tak jsem zvědavá. A pokud se nemýlím, tak nakladatelství Fragment vydá druhý díl už letos na podzim.
Děkuji mnohokrát nakladatelství Fragment za poskytnutí recenzního výtisku. Pokud vás kniha Setkání s duchem zaujala, můžete si ji zakoupit na oficiálních stránkách nakladatelství.

29. června 2013

A Midsummer's Nightmare


Autor: Kody Keplinger


Žánr: Young Adult, Romance, Chick lit, Contemporary
Datum vydání v USA: 5. června 2012
Nakladatelství: Poppy
Počet stran: 304
Datum vydání u nás: Nevyšlo




Snové léto Whitley Johnson s jejím rozvedeným otcem se stalo noční můrou. Zrovna potkala jeho novou snoubenku a její děti. Snoubenčin syn? Whitleyin úlet na jednu noc z maturitního večírku. Prostě skvělý.

Ještě horší je, že naprosto nesedí do jeho nové country-klub rodiny. Chodí na párty. Hodně. Tak moc, že si nevšimne dobrých věcí přímo pod jejím nosem. Její malé sladké budoucí nevlastní sestřičky, která je jedinou osobou, kterou Whitley měla kdy ráda, nejlepšího kamaráda (i když Whitley přísahá, že nebere nic jako ‚nejlepší kamarád‘) a velice přitažlivého kluka, který není jejím nevlastním bratrem. Bude potřeba všech tří, aby pomohli Whitley se přenést přes její zlost a začít skládat části její rodiny dohromady.
Whitley po konci závěrečného ročníku střední školy čeká její nejoblíbenější část roku. Léto s jejím otcem.  Už se nemůže dočkat, až se konečně dostane z domu od své matky, s kterou nemá zrovna nejlepší vztah a užije si léto se svým otcem tak, jako každý rok.  Proto pro ni byl opravdový šok, když ji její otec zavezl k jeho nové rodině. Nová snoubenka, nové děti. Kluk a holka. To nejhorší je ale, že ten s tím klukem, který se má brzo stát jejím nevlastním bratrem, měla úlet na maturitním večírku.

Whitley se uzamkne sama do sebe a rozhodně se nedokáže přenést přes to, že její otec si našel novou rodinu. Že její úžasné léto je úplně zničené. Že její otec, se kterým chtěla mluvit o své budoucnosti, ji ignoruje a má vždy něco lepšího na práci, než ji. Proto začne chodit na večírky a opíjet se tak, že o tom vědí všichni ve městě a klepy o ní kolují úplně všude. A později se situacemi, které se začnou vyvíjet, budou jen horší a mnohem peprnější a to zejména ohledně jejího milostného života, do kterého se značně nabourávat ten, který by neměl.

Od knih Kody Keplinger vždy očekávám hodně a vždy se bojím, že mě zklamou.  A Midsummer’s Nightmare je třetí kniha, kterou Kody napsala a také to byla moje třetí kniha, kterou jsem od této báječné autorky četla. Už podle anotace to vypadalo, že dostanu něco, co se mně bude moc líbit. Jsem ráda, že jsem se nespletla a já si tuto skvělou knihu mohla uřít stejně tak moc jako The DUFF a Shut Out.

Whitley stejně jako ostatní hrdinky z knih Kody byla výborná a naprosto reálná. Myslím, že nejdna z nás by se zachovala stejně v její situaci a vyšilovala by stejně tak, jak to dělala Whitley. I když se Whitley určitým způsobem snažila cítit a vypadat jako silná ženská, tak jí to moc nešlo. Proto se oddávala alkoholu a ostatním věcem, které ji později přinesly problémy.

A Nathan? Sice je trochu více snový, než ostatní kluci z knih Kody, tak i tak byl úžasný a komu by vadilo, že je trochu více nereálný než zbytek knihy/postav/příběhu? Mně teda rozhodně ne. K tomu byl tak sladký dohromady s Whitley a je jasné, že ty dva prostě spolu měli být.

Dále musím i zmínit ostatní postavy, které mně přišli prostě výborné. Nathanova sestřička byla prostě výborná a já jsem moc ráda, že se Kody rozhodla o ni napsat krátkou novelku, kde se s ní znovu setkáme. Největší šok ale pro mě byl, že celkem velkou roli v knize dostal Harrison. Harrison z The DUFF. To bylo prostě… WOAH. Byla jsem fakt moc ráda, že se tam objevil a bylo skvělé vidět jak se Whitley přes její ‚přátelé ne‘ přenesla a nakonec ho jako přítele opravdu brala. Ale to nejlepší ohledně hlavních postav nakonec. V knize se také objevila Bianca Piper a Wesley Rush. Ano hlavní postavy The Duff. Bylo fakt krásné vědět, že jsou stále dohromady a že jím to kape jako švýcarské hodinky.

Na knihách od Kody se mně nejvíce líbí, že i když jsou všechny jiné, tak jsou stejně úžasně Keplingerovské. Vždy ukazují, co je možné, že se v reálném světě stane a ukáže nám tím i pohled postav/lidí, kteří se v těchto situacích objeví.  A Midsummer’s Nightmare byla jedna z těch knih. Velice lehce se četla, zabírala se vážným rodinným, ale také milostným tématem.  A i s těmito tématy tam dokázala Kody nacpat vtipné nebo zlaté scény, které nám prostě vykouzlí úsměv na tváři. Proto knize dávám 5 hvězdiček, které si rozhodně zaslouží.